Veganism

15. ledna 2017 v 13:56 | -Insanity |  Creepypasta překlady a zajímavosti
Pokuď tento překlad najdete na jiném blogu či Wattpadu než je tento ,jedná se o krádež !

Když lidem řeknu,že jsem vegan dostanu vždy jednu ze tří odpovědí.
-To bych nikdy nedokázal.
-Koho to zajímá?
-Proč?
Vždycky jsem jedl maso,vyrostl jsem na malé farmě a tak se to ode mě očekávalo.
Moje máma vařila masové koláče,vývary a výpečky a my jsme je jedli.
Já a můj bratr jsme byli vychováváni velmi tradičním způsobem. Pomáhali jsme tátovi postarat se o zvířata i když jsem se vždy schoval,když došlo k porážce.
To bylo něco na co jsem si nikdy nezvykl. Odstěhoval jsem se v devatenácti a vrhnul jsem se do městského života.
Přestěhoval jsem se do Toronta v Kanadě,byla to pro mě velká změna.
Všechno bylo tak vzrušující a do měsíce jsem si našel skvělou práci a byt.
Byl jsem šťastný.
Potom jednoho dne v místní restauraci jsem kousnul do steaku a on udělal zvuk.
Ten zvuk zněl jako dlouhé bolestné zasténání,které mě připomnělo zvuk umírající krávy. Vykřiknul jsema vyskočil jsem. Nikdo jiný ten zvuk neslyšel.
Trochu jsem se uklidnil a znovu jsem se posadil a kousnul jsem do toho znovu a zase jsem to slyšel.
Zaplatil jsem a skočil jsem na kolo a jel jsem domů.
Zvedal se mi žaludek. Další den v sobotu jsem si usmažil slaninu tak jak ji dělávala moje máma.
Když jsem do ní kousnul,místo příjemného křupnutí jsem v hlavě uslyšel kvičení.
Vzdal jsem se masa.
Za těchto podmínek,které byly jako z hororu to nebylo tak těžké.
Ale časem se to zhoršilo.
Po pár měsících to začalo i u jiných věcích. Divoké kdákání,když jsem vařil vejce,zvuky strachu a děsu,když jsem pil mléko.
Vzdal jsem se všech živočišných výrobků.
I když stěží tak se mi vrátil život do normálu. Po sedmi měsících veganství jsem jednou byl těžce opilý.
Potácel jsem se ke svému paneláku po mnoha skleničkách vodky.
Prošel jsem kolem malého stánku s kebabem.Ta vůně byla příliš silná na to aby mu můj podnapilý mozek odolal a tak jsem vzal tu nejlevnější věc,která byla na menu.
Vepřový kebab.
Sednul jsem si stím na lavičku a váhavě se do něj zakousnul.
V uších mi zapraskal tichý zvuk,ale já ho ignoroval. Pak jsem ukousnul větší kus.Chutnalo to úžasně.
Tak rád jsem to zas jedl,dokud mé myšlenky nepřerušil lidský výkřik,který zněl v mé hlavě.
A proto...Jsem vegan.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 10. února 2017 v 21:20 | Reagovat

Omg ten konec :O Asi přestávám jíst maso? :D Mega dobrý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama